Druhohory

Druhohory na našem území trvaly asi 180 miliónů let a zanechaly výrazné stopy. Uloženin z triasu a jury je velmi málo naopak usazenin z období křídy, kdy byla zaplavena většina severní části Českého masivu.
Světový paleografický vývoj byl ve znamení postupného rozpadu superkontinentu Pangey, který vznikl v prvohorách. Již v triasu se objevili první náznaky budoucího rozpadu Pangey. Thetyda, což bylo moře na území dnešního Středozemního moře, během jury postupně rozdělila Pangeu na severní a jižní část. Pohybem litosférických desek se Česká republika postupně dostávala z rovníkového pásma stále severněji.
V alpsko-karpatské soustavě se již od Jury projevuje nástup nové etapy horotvorných procesů - alpínského vrásnění, které v křídě vedlo k vyvrásnění centrální části Alp a Karpat. Na českém masivu se toto vrásnění projevovalo jen mírnými zdvihy a poklesy. Variské horstvo bylo působením vnějších geologických činitelů dále snižováno a stala se oblastí snosu, která se během křídy mohla dostat až do stadia paroviny(roviny s mírnými "kopečky")
Na hranici prvohor a druhohor byla organická krize: velké vymírání některých druhů, fauna se však po krizi velmi rychle zregenerovala a rozvíjela. Z mořských živočichů to byli šestičetné koráli, amoniti a belenmiti, kteří žili u mořského dna . Z ryb se začaly vyvíjet žralokovité a dvojdyšné, naopak chrupavčité ryby , které přežili z prvohor byli pomalu na ústupu. Objevili se prví žáby a želvy a předchůdci krokodýlů.
V druhohorách začíná nová éra velkých plazů - Dinosaurů, kteří v průběhu druhohor ovládali celý svět:moře souši i vzduch.

Belemniti

Je to skupina hlavonožců s deseti rameny připomínající dnešní sépie. Z těchto teplomilných, volně plovoucích, dravých živočichů se většinou nachází masivní, protáhle kuželovitá část vnitřní vápnité kostry - tzv. rostrum. V hojném množství se s belemnity setkáváme v období jury. Na konci křídy značná část vymírá a přežívá pouze několik rodů, které zcela mizejí během starších třetihor.